Praha – Výnosy na spořicích účtech českých bank jsou nyní v desetinách procent, takže vzhledem k letošní inflaci se tyto peníze znehodnocují o zhruba tři procenta ročně. Vyplývá to ze srovnání analytiků oslovených ČTK. Pro uchovávání hodnoty je podle nich potřeba investovat do jiných produktů, což je ale vždy spojeno s vyšší mírou rizika a pravděpodobně horší likviditou.

„Výnosy spořicích účtů se dnes nepočítají v procentech, ale v desetinách procent. Vzhledem k vývoji inflace v letošním roce, která je aktuálně 3,4 procenta, nelze spořicí účty nyní považovat za produkt, který slouží k pokrytí inflace,“ řekl ČTK konzultant společnosti 4fin Jiří Ušjak. Alternativou podle něj mohou být státní dluhopisy, které však mají výnosy vyšší sotva o pár desetin, navíc s výrazně horší likviditou.

„Inflace bude i tento rok vyšší než úroky na běžném a spořícím účtu, přesáhne i výnos na termínovaných vkladech. Je to tak již pátý rok v řadě,“ doplnil analytik společnosti Portu Vratislav Zámiš. Průměrné sazby na vkladech s dohodnutou dobou splatnosti do dvou let se během tohoto období pohybovaly v rozpětí 0,75 až 1,32 procenta. U běžných a spořících účtů, tedy jednodenních vkladů, šlo o 0,10 až 0,19 procenta. Růst cen byl v letech 2017 až 2020 od 2,0 do 3,3 procenta.

Z bankovních spořicích účtů jsou nejlépe úročeny vklady u menších a nových bank, které se snaží konkurovat tradičním bankám, uvedl analytik EMA Data Petr Zámečník. Aktuálně tak nabízí nejvyšší úročení Hello bank! (0,6 procenta), ale jen do vkladu 200.000 Kč, a Trinity bank (0,58 procenta) bez omezení. Na 0,5 procenta se drží při splnění několika podmínek ještě Moneta Money Bank,. Stejný úrok má Creditas, ta ale jen do 350.000 Kč.

Nejvyšší zhodnocení či přesněji při současné míře inflace nejnižší znehodnocení vkladů na spořicích účtech aktuálně nabízí družstevní záložna Artesa (1,7 procenta), upozornil Zámečník. Ovšem u kampeliček musí střadatel vložit desetinu vkladu do základního jmění záložny, aby jeho vklad byl úročený. Tím podstupuje vyšší riziko než u bank, protože v případě krachu kampeličky může o tuto část peněz přijít.

Lidé měli v polovině roku uloženo v bankách a stavebních spořitelnách 3,225 bilionu Kč. Z toho je 1,821 bilionu na běžných účtech a 896 miliard na netermínovaných spořicích účtech. Na běžných účtech jsou podle České národní banky vklady úročeny v průměru sazbou 0,05 procenta a na spořicích účtech 0,16 procenta.

V eurozóně jsou úrokové sazby spořicích účtů ještě nižší než v ČR. Například na Slovensku nabízí nejvyšší úročení na spořicím účtu bez výpovědní lhůty a bez poplatků Prvá stavebná sporitelňa, a to 0,3 procenta. Následuje Privatbanka s úročením 0,2 procenta do 30.000 eur, ovšem ta si nechá platit za odchozí platby. Ostatní mají úrokové sazby v řádu setin procenta. V dalších zemích eurozóny není situace lepší, podotkl Zámečník.

Pokud se lidé chtějí ochránit proti inflaci, nezbývá jim nic jiného, než opustit ‚bezpečí‘ bank zajišťujících jistou reálnou ztrátu hodnoty vkladů a přijmout investiční riziko. Pro konzervativní střadatele se nabízí možnost nákupu protiinflačních státních dluhopisů pro občany, které náklady inflace pokryjí, ale nepřinesou žádný dodatečný výnos. Mají ovšem omezené možnosti zpětného odkupu, a tedy sníženou likviditu.

Zejména pro uložení peněz na delší čas je vhodné zvážit investici do vyvážených či dynamických podílových fondů, případně burzovně obchodovaných fondů, tzv. ETF, míní Zámečník. Samozřejmě lze nakupovat i samotné akcie a firemní dluhopisy, to ale vyžaduje mnohem více zkušeností i peněz. Zámečník by byl obezřetný ohledně investice do nemovitostí, neboť současné vysoké ceny již naráží na kupní sílu obyvatel, a neočekává proto další silný růst jejich cen.

Původní článek: České noviny

Objem poskytnutých hypoték za letošní rok míří k rekordu. Mohou za to levné úvěry i vysoký podíl refinancování. Obojí však pomalu končí. Úroková sazba půjde nahoru kvůli snaze České národní banky brzdit inflaci. Cena hypoték se podle všeho přehoupne přes tři procenta.

Nad touto hranicí byla průměrná úroková sazba podle Fincentrum Hypoindexu naposledy v únoru 2014. A spolu s tím klesne zájem klientů o refinancování hypoték.

Hypotéky už několik měsíců zdražují kvůli rostoucím cenám zdrojů financování pro banky. Průměrná sazba vyrostla v srpnu na 2,32 procenta z únorového minima 1,93 procenta. „Tento trend bude pokračovat. Můžeme očekávat, že na přelomu roku se i nejlepší nabídky bank budou dotýkat hranice tří procent, nebo tuto laťku dokonce překročí,“ myslí si ředitel společnosti 4fin Vratislav Jůza. Růst úroků se předpokládá také v příštím roce a vrchol přijde v jeho druhé polovině na úrovni zhruba 3,5 procenta.

Analytik společnosti Patron Daniel Horňák doplňuje, že výrazně rychleji zdražují hypotéky poskytnuté do 90 procent hodnoty nemovitosti (LTV), kde již dnes sazby tříprocentní hranici překročily.

Za nárůstem celkového objemu poskytnutých hypoték – proti loňsku je od ledna do srpna téměř dvojnásobný – stojí z velké části refinancování. Lidé v honbě za nižšími úroky přecházeli jinam. Neexistují sice oficiální data, jaký podíl mají refinancované hypotéky, na vrcholu to ale mohla být i každá druhá.

Přetahovaná končí

„Zatímco na jaře letošního roku se refinancování na celkovém objemu uzavřených hypoték podílelo zhruba 30 procenty, nyní sledujeme setrvalý pokles. Aktuální podíl refinancovaných hypoték tvoří 20 procent. Obecně platí, že u nás je podíl refinancování přibližně o 10 procentních bodů menší, než jaký je tento údaj za celý trh,“ říká šéf pro oblast bydlení v České spořitelně Filip Belant.

Obchodní ředitel Partners Jan Brejl dokonce odhaduje o něco víc. „Podíl refinancování od začátku roku rostl z úrovně kolem 35 procent na všech poskytnutých hypotékách. Svého vrcholu dosáhl ke konci druhého čtvrtletí, kdy se podíl dostal až na 45 až 50 procent,“ uvádí Brejl. Na trhu panuje shoda, že podíl refinancování bude nadále klesat, a to z důvodu poměrně rychlého růstu cen.

„Přetahovaná končí. Dnes už mají prakticky všichni klienti levnější hypotéky, než jaké budou sazby těch nových. Tudíž motivace k refinancování výrazně klesne a omezí se pouze na případy, kdy klientovi končí doba fixace,“ říká ředitel hypotečních úvěrů Raiffeisenbank Milan Voldřich.

„V praxi je nabídka sazeb k refinancování už ve většině případů vyšší než klientské sazby úvěrů uzavřené v posledních třech letech,“ dodává Belant.

Podle Horňáka se však banky začnou přetahovat v jiných parametrech, než je výše sazby. „Různé výjimky a nestandardní hodnocení klientů budou umožňovat v jedné bance úvěr získat, ve druhé ne. Již dnes vnímám na trhu snahu změkčovat různé parametry výpočtů příjmů tak, aby klient hypotéku získal, pokud je kvalitní a banka ho chce. Klient je rád, že úvěr dostal, a sazba ho nakonec až tak moc nezajímá,“ popisuje Horňák.

Dostupnost bydlení se navíc bude zhoršovat, mimo jiné i kvůli prudkému zdražení stavebních materiálů. „Rostoucí úrokové sazby společně s rostoucími cenami nemovitostí budou nadále snižovat dostupnost bydlení českých domácností. Dojde tedy k poklesu zájmu o hypoteční úvěry, což však neznamená, že se trh ochlazuje. Jen se pozvolně vrátíme na objemy minulých růstových let,“ říká Brejl.

Objem nových hypoték klesne

Jůza ze společnosti 4fin doplňuje, že dále poroste i průměrná výše sjednané hypotéky. Od předloňského srpna vzrostla z 2,3 na 3,2 milionu korun. Objem hypoték klesne podle Jůzy napřesrok z letošního rekordu zhruba o 15 procent.

„Budou vyšší nároky na příjmy klientů. Je zřejmé, že jak omezený zájem o refinancování, tak vyšší nároky na bonitu budou mít vliv a počet nově sjednávaných hypoték poklesne,“ domnívá se Voldřich z Raiffeisenbank.

Manažer pro hypotéky v Komerční bance Ondřej Šuchman si však nemyslí, že by zájem o hypotéky klesl dramaticky. „Nemovitosti jsou jedním z nejatraktivnějších aktiv. Postupné zvyšování sazeb bude určitě jedním z faktorů, které by mohly částečně omezit poptávku. Mírné ochlazení hypotečního trhu bude ale stále znamenat nadstandardní prodeje v porovnání s minulými roky,“ říká Šuchman.

Může ovšem nastat i jiný scénář. „Přestože úroky u hypoték rostou, stále jsou pod úrovní inflace. Kam se bude poptávka po hypotékách vyvíjet, ukáže následující doba, protože lidé, kteří si chtějí pořídit vlastní bydlení, na to budou v souvislosti s růstem cen pravděpodobně pospíchat,“ upozorňuje mluvčí Sberbank Radka Černá.

Bariéru při posuzování žádostí o úvěr na bydlení by také mohly představovat limity na hypotéky ze strany ČNB. „Pokud by regulátor přistoupil ke znovuzavedení těchto parametrů, došlo by k nepřirozenému ochlazení trhu. Ještě více by se snížila dostupnost bydlení pro běžné skupiny klientů, kteří si koupi nemovitosti nebudou moct dovolit,“ prohlašuje Belant.

Původní článek: iDnes

Míra inflace v Česku dosáhla v srpnu 4,1 procenta. Analytici tipují, že do konce roku se může vyšplhat až na pět procent. Na zvyšující se ceny reaguje už i centrální banka, která zvedá úroky. Nabízí se otázka, zda jsou obavy z inflace namístě.

Spotřebitelské ceny raketově rostou. Zdražují stavební materiály, potraviny, náklady na bydlení, auta, ale i služby. Do inflace v Česku Český statistický úřad navíc nezapočítává ceny nemovitostí. Pokud by je započítával, byla by inflace ještě vyšší.

„Inflace je, stejně jako deflace, běžný ekonomický jev. Ale v době, kdy je inflace příliš vysoká, začne narušovat běžný chod ekonomiky. Ceny rostou tak svižně, že se mzda rychle znehodnocuje a zboží je lepší koupit co nejdříve, což může akcelerovat ceny ještě více, a máme tu inflační spirálu,“ popisuje současné tendence hlavní investiční stratég skupiny Partners Martin Mašát.

Jeho slova potvrzuje i praxe. Nominální mzdy meziročně vzrostly o více než 11 procent. Rostou ale i platy zaměstnanců závislých na veřejných rozpočtech v Česku, což vytváří další tlak na růst inflace. Silně se na tom podepisuje i český neflexibilní trh práce, na němž tuzemské i zahraniční firmy dlouhodobě marně hledají dostatek kvalitní pracovní síly. Což mnohé z nich i nutí opouštět Česko a rozvíjet svou výrobu v jiných zemích.

To, co platilo dříve, už neplatí

Rychle rostoucí inflace je problém pro ty, co mají peníze, ale i pro ty, kteří peníze nemají či jich mají tak akorát. Těm druhým přidělává inflace vrásky na čele skrz dražší náklady na život. Těm, kteří peníze mají, vrásky na čele zase přidělávají starosti, jak ochránit své úspory před jejich znehodnocením inflací.

„Dnes už bohužel neplatí to, co platilo v minulosti. Totiž, že v době zvýšené inflace, zhruba nad tři procenta, vždy stačilo, aby člověk uložil peníze na peněžním trhu, nebo třeba i v bance na spořicím účtu či termínovaném vkladu, a úrok mu pokryl nejen inflaci, ale i mu něco zbylo,“ krčí rameny ředitel investic Amundi Asset Management Petr Šimčák.

Důvod spočívá v tom, že centrální banky, ale i vlády pumpují (na dluh) do ekonomiky obrovské množství peněz, aby udržely ekonomiku v chodu a tlumily dopady krize, jako byla a je ta současná pandemická.

„To znamená, že jestliže dříve někoho ještě zajímalo, že máte peníze a nechcete je utratit, dneska už to nikoho nezajímá. Důvod je, že těch peněz v oběhu je skutečně hodně. Takže klesá jejich hodnota,“ vysvětluje Petr Šimčák.

Zároveň upozorňuje i na to, že věc má více rozměrů. Jedním z nich je i fakt, že inflace pomáhá dlužníkům z dluhů. A to nejenom státům, ale i domácnostem, které si dnes mohou například sjednat hypotéku za nižší úrok, než je inflace.

Česká národní banka plní svou roli

Jak Petr Šimčák, tak Martin Mašát se shodují v jednom. Oceňují snahu České národní banky (ČNB) mírnit dopady inflace postupným zvyšováním úrokových sazeb.

„Aktuální zvýšení sazeb na 0,75 procent byl teprve začátek a nám nezbývá než zatleskat ČNB za tyto kroky, protože jako jedna z prvních našla odvahu postavit se inflaci,“ říká Martin Mašát.

„To je velice důležité. A myslím, že si jen málokdo uvědomuje, jak moc důležité to je,“ doplňuje Petr Šimčák.

Jejich slovům se nelze divit. Například Evropská centrální banka (ECB) odvahu zasáhnout proti inflaci prozatím nenašla. Naopak volí docela opačnou politiku. Úroky drží na nulových až záporných hodnotách. A to i přesto, že inflace roste i v eurozóně a mnohým se to nelíbí. Příkladem budiž Německo, kde se inflace letos v srpnu (3,9 %) vyšplhala nejvýše za posledních 28 let. Němečtí ekonomové přitom již několik měsíců volají po zásahu ECB, který ale nepřichází. A důvodem je, jak už bylo řečeno, že inflace pomáhá dlužníkům, k nimž v eurozóně patří nejeden stát. Dále jsou za tím i obavy, že zvýšení úroků by mohlo zpomalit současný křehký hospodářský růst.

Podle Martina Mašáta se v současném světě inflace obávat asi nemusíme, ale je potřeba s ní pracovat. Těm, kteří volné peníze nemají, radí zamyslet se nad svými výdaji a přizpůsobit je současnému rychlému růstu cen zboží i služeb. Případně se pokusit najít cestu, jak zvýšit svůj příjem.

„Těm, co volné peníze mají, pak doporučuji je hlavně nenechávat dlouhodobě na účtech v bankách či pod polštářem, protože postupně ztrácí svoji reálnou kupní sílu,“ upřesňuje.

Kam přesně volné peníze nyní investovat či vložit, je pak dle jeho slov na rozhodnutí a potřebách každého. V případě jejich investování ale dle něj platí, že konzervativní investoři by se měli soustředit na konzervativní investice, jako jsou kvalitní státní či korporátní dluhopisy, respektive dluhopisové fondy. U dlouhodobější chuti investovat pak přicházejí z tradičních investičních aktiv do úvahy akciové fondy, které také mohou přinést nejvyšší zhodnocení.

Původní článek: E15